ODDĚLENÍ VLÁKEN
Třením začíná proces oddělování dlouhých lýkových vláken od nevláknitých částí kůry a je dokončen během předpřádání a dopřádání. Postup je podobný jako u zpracování lněného vlákna.
Moderní chemické zpracování konopí využívá enzymy, chemikálie a dokonce i ultrazvuk k vytažení nebo oddělení dlouhých lýkových vláken z rostliny. Někteří výrobci konopných vláken po celém světě používají fyzikálně-chemické metody, které vytvářejí tzv. bavlněné krátké vlákno. Tím se vytvoří konopí s krátkým vláknem zvané „bavlněné“ konopí. Kvalita výsledných přízí však stále potřebuje vylepšení, zejména v oblasti dlouhodobé odolnosti proti praní a opotřebení. To může být způsobeno chemickými procesy, které odstraňují většinu přírodních pojiv lignin a pektin z konopných vláken.
Naopak tradiční zpracování rostlin na přízi se spoléhá na přírodní a mechanické procesy, které oddělují dlouhá vlákna od rostliny pro spřádání. Dva tradiční typy máčení jsou polní a vodní. V zásadě je máčení mikrobiální rozklad pektinu, což je látka, která lepí vlákno na dřevité jádro stonku konopí. V tradičních polních postupech je tento proces bakteriální, podporovaný rosou nebo deštěm. Polní tažení zahrnuje sekání stonku na délky 30-45 cm, otáčení řádku v několika denních intervalech. Když je staženo a usušeno, lisuje se. Proces trvá 14 až 21 dní v závislosti na počasí.
U tradičního výrobce je surové vlákno odděleno tradičními metodami namáčením, lámáním, vochlováním, předením. Tím se získá vysoce kvalitní dlouhé vlákno, které se nejprve točí na speciálním spřádacím zařízení s dlouhými vlákny (až 14 Nm) a poté se tká.
PŘEDENÍ A TKANÍ
Při předení se vezmou konopná vlákna, společně se roztočí a vytvoří dlouhý nepřetržitý pramen příze. Tato příze se potom používá k tkaní nebo pletení textilií. Hlavním rozdílem ve spřádacím procesu, mezi konopnými vlákny zpracovanými chemickými metodami a vlákny z organických metod, je obecně délka konopného vlákna.
Výrobci textilu, kteří se chtějí dostat na konopný trh co možná nejlevněji, budou s větší pravděpodobností také používat ke zpracování konopných vláken chemické metody. Na rozdíl od konopí s dlouhými vlákny lze „bavlněné“ konopí s krátkými vlákny, které je upraveno chemicky, spřádat na zařízení pro zpracování bavlny nebo vlny. To umožňuje výrobcům textilu začít rychle a levně zpracovávat konopné textilie.
Vzhledem k tomu, že organicky zpracované konopí si zachovává dlouhá vlákna, používají se u tradičního výrobce speciální spřádací stroje. Dodatečné náklady na speciální spřádací stroje a vyšší náklady na provoz, odradily ostatní stávající výrobce textilu, aby svou činnosti rozšířili na výrobu konopných přízí s dlouhými vlákny.
ČIŠTĚNÍ A MĚKČENÍ
Při měkčení látek se používají chemická změkčovací činidla. Každý výrobce a zpracovatel, má jinou technologii.
Pokud se jedná o ekologického výrobce, tak se po utkání látka pere v ekologicky šetrných prostředcích nebo jen v čisté vodě. Sušení se provádí při konstantní teplotě, která závisí na tloušťce tkaniny, tak aby se tkanina nespálila a nedošlo k poškození pevnosti. Poté projde textilie procesem změkčení pomocí ekologicky nezávadných reaktivních změkčovadel. Tkanina tím získá jedinečnou měkkost.
Když je konopná tkanina měkčená a vysrážená, stane se hustší protože vlákna jsou blíže u sebe. Identicky tkané textilie se mohou tedy zdát odlišné, pokud jedna z nich byla praná, obarvená, odbarvená nebo vysrážená.
BARVENÍ A KONEČNÉ ÚPRAVY
Látky je možné barvit chemickými barvivy nebo přírodními. Přírodní barviva si však nezachovávají stálost, jako ta chemická.
Po praní, barvení a změkčení je tkanina je sanforizována. Při tomto procesu tkanina prochází speciálním sanforizačním strojem a látka se vlhčí párou. Rotující válec tlačí gumový pás proti jinému zahřátému rotačnímu válci, čímž se gumový pás krátce stlačí a poté se zmenší na svou finální velikost. Textilie, která má být zpracována, putuje mezi gumovým pásem a vyhřívaným válcem a je tím nucena přizpůsobit se rozpínání a opětovnému smrštění. Účelem tohoto procesu je otevřít molekuly vlákna a pod tlakem je zafixovat. Konopné příze jsou tedy rovnoměrněji uspořádány ve vazbě, což zvyšuje pevnost textilie.
Poslední dokončovací fází celého procesu je kontrola kvality. Konopná látka se kontroluje po metrech, tak aby bylo možné identifikovat možné chyby při zpracování.
